Přesně před pěti lety (ach, jak ten čas letí ...), tedy 22. září 2007, začal v pravé poledne pietní akt u památníku hrdinů, bojovníků a obětí obou světových válek 20. století ve Vřesovicích, který po řadě položených věnců a květin, proslovů, reprodukované i živé hudby a střelby čestných salv, skončil seskokem tří parašutistů z kolínského aeroklubu. Poté se velká většina účastníků přesunula do Kyjova, kde ve 14,00 hod začala další akce, jejímž středobodem, vedle částí totožných s pietním aktem ve Vřesovicích, bylo odhalení pamětní desky nadporučíkovi Oldřichu Pechalovi, štábnímu kapitánovi in memoriam, veliteli paraskupiny Zinc (foto). Deska, kterou zhotovil akademický sochař Radomír Vavruša z Brna na základě ideového návrhu brněnského grafika Julia Malečka, jemuž náleží plné autorství znaku na pamětní desce, byla instalována a odhalena na budově kyjovského Klvaňova gymnázia, kde Oldřich Pechal v roce 1934 maturoval. Samostatný článek k těmto akcím s názvem „Všechno vyšlo na podtrženou jedničku,“ je součástí těchto webových stránek.

V letošním roce uplynulo 28. března a 22. září sedmdesát let od výsadku skupiny Zinc, respektive od smrti jejího velitele Oldřicha Pechala. A tak již v loňském roce začaly diskuze mezi předsedy Společností Václava Morávka (Pavel Pobříslo) a Kulturně historické společnosti Bohuslavice (Ing. Přemysl Máčel) o možnosti uspořádat k tomuto výročí odpovídající a důstojnou vzpomínku. Definitivu tyto úvahy dostaly v květnu letošního roku, kdy se výše jmenovaní pánové na uskutečnění pietního aktu dohodli i se starostou Kyjova, Mgr. Františkem Luklem a následně i s velitelem Posádkového velitelství Praha, plukovníkem gšt. Ing. Pavlem Kantorem. Datum i místo konání bylo jasné, sobota 22. září 2012 v 10,00 hod před budovou kyjovského gymnázia. A tak se mohly oficiálně rozběhnout i všechny věci, které s přípravou takovéto akce souvisejí. Vše pak bylo stvrzeno 12. září 2012 při pracovní schůzce zainteresovaných organizací, tedy i Armády ČR, kterou zde zastupoval náš neodmyslitelný a téměř nenahraditelný spolupracovník, občanský zaměstnanec pražského posádkového velitelství, kapitán v.z Peter Valocsai, na městském úřadě v Kyjově. Schválen byl program pietního aktu, na vědomí byly vzaty potvrzené účasti, omezení počtu hudebníků z Vojenské hudby Olomouc i zajištění ukázek činnosti klubů vojenské současnosti. Nezapomnělo se ani na výstavu, která se připravovala ve spolupráci Kulturně historické společnosti Bohuslavice s Millitary klubem Vlkoš, jmenovitě pak s jejím předsedou, panem Petrem Něničkou.


Ač jsou na institut povyšování vojáků in memoriam různé názory, já osobně jsem přesvědčen o správnosti a potřebnosti tohoto činění. Protože tak alespoň částečně splácíme našim hrdinům a lidem, kteří v bojích za naší současnou svobodu položili životy, asi nikdy zcela splatitelný dluh. Proto jsem se rozhodl požádat zdvořilým dopisem ze dne 18. června 2012 ministra obrany ČR, Alexandra Vondru o in memoriam povýšení Oldřicha Pechala z hodnosti štábního kapitána do hodnosti, kterou pan ministr uzná za odpovídající (celý text). Dopisem ze dne 25. července 2012 ministr obrany mé žádosti, spíše však prosbě vyhověl a s platností k datu 22. září 2012, jmenoval Oldřicha Pechala do hodnosti podplukovníka in memoriam (celý text). Panu ministrovi jsem písemně poděkoval a stejně tak mu ještě jednou děkuji i prostřednictvím těchto stránek.



V sobotu 22. září 2012 jsem spolu se svým neocenitelným spolupracovníkem a přítelem, Zdeňkem Bydžovským a jeho manželkou, vyrazil ráno v pět hodin z Kolína do Kyjova, kam jsme přijeli krátce po osmé hodině. Po obligátní zkoušce části programu s našimi již osvědčenými moderátory, Zdeňkem Junákem a Monikou Světnicovou (foto) v prostorách kyjovského městského úřadu, jsme se přesunuli na místo konání pietního aktu, před budovu Klvaňova gymnázia. Zde se již, za nijak příznivého počasí, místy bohužel i drobně pršelo, scházeli aktéři i účastníci akce. Nutné bylo upřesnit si spolupráci se zvukařem a dále např. i ceremoniální záležitosti při předávání jmenovacího, povyšovacího dekretu. Poté, po seřazení významných účastníků, sextetu Vojenské hudby z Olomouce (foto) i vojáků Čestné stráže Armády ČR, byl přesně v 10,00 hod pietní akt zahájen tradiční fanfárou z předehry k operetě Franze von Suppé, Lehká kavalerie. Moderátoři pak, bohužel nijak početnému publiku, představili významné účastníky pietního aktu. Přítomni byli: starosta Kyjova Mgr. František Lukl, ředitel sekce plánování sil Ministerstva obrany ČR, brigádní generál Ing. František Mičánek, brigádní generál v.z. Radoslav Rotrekl, velitel Posádkového velitelství Praha, plukovník gšt. Ing. Pavel Kantor, zástupce KVV Jihomoravského kraje, major Martin Blecha, kaplan 21. základny taktického letectva v Čáslavi, kapitán Zdeněk Mikulka, zástupce Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, Stanislav Lehký, zastupitel Jihomoravského kraje Ing. Libor Ambrozek, neteř Oldřicha Pechala, paní Jiřina Vaculíková, historici PhDr. Lubor Nedbal a PhDr. Jan Břečka, starosta obce Vřesovice, Libor Pazdera a další. Ještě před aktem pokládání věnců a květin pod pamětní desku, připomněli moderátoři srpnové úmrtí armádního generála Tomáše Sedláčka, jehož památce pak následně vzdali přítomní čest symbolickou minutou ticha. Věnce a květiny za hudebního doprovodu sextetu Vojenské hudby Olomouc, pokládali přítomní k pamětní desce prostřednictvím vojáků Čestné stráže Armády ČR (foto). Poté následoval blok proslovů, který zahájil velký odborník a znalec života a boje Oldřicha Pechala, PhDr. Lubor Nedbal z Veselí nad Moravou (foto). Pak následovaly projevy zástupce ÚSTR Stanislava Lehkého (foto), starosty Vřesovic Libora Pazdery (foto) a starosty Kyjova, Mgr. Františka Lukla (foto). Následující část programu, čtení jmen hrdinů, bojovníků a obětí tzv. kyjovské heydrichiády za hudebního doprovodu larga z Novosvětské symfonie genia české i světové hudby, Antonína Dvořáka, uvedli moderátoři slovy:

... „Nyní zazní 34 jmen hrdinů z Kyjova a okolních měst a obcí. Jsou to jména obětí nacistického běsnění, které má v naší novodobé historii pojmenování kyjovská heydrichiáda. Jako prvé zazní jméno Oldřicha Pechala. On sám by však v oněch, pro naší vlast tak tragických dobách, mnoho nedokázal, nemít vedle sebe spolubojovníky z řad civilních obyvatel. Je důležité uvědomit si velikost a hrdinství civilních obětí. Kromě nepochybného vlasteneckého cítění a přirozené statečnosti, byl Oldřich Pechal profesionálním vojákem, vystudovaným důstojníkem Československé armády, který byl k boji proti nepříteli a k případnému obětování vlastního života vázán přísahou. Civilní oběti kyjovské heydrichiády jsou příkladem krystalicky čistého vlastenectví a odvahy“ ...

Emotivnost předcházejících chvil následně vyvážil duchovní proslov a modlitba za mrtvé a zemřelé v podání kaplana, kapitána Zdeňka Mikulky z Čáslavi (foto). S vhodně volenými slovy a profesionalitou i osobním šarmem, pak uvedl brigádní generál Ing. František Mičánek (foto) další část programu, ve které, po přečtení rozkazu ministra obrany o in memoriam povýšení Oldřicha Pechala do hodnosti podplukovníka majorem Martinem Blechou z KVV Jihomoravského kraje (foto), předal neteři Oldřicha Pechala, paní Jiřině Vaculíkové doklady, které s tímto povýšením souvisely (foto). Poté se již blížil závěr programu, který má ve scénáři Společnosti Václava Morávka tradiční uspořádání. Reprodukovanou skladbu Amazing grace, kterou v závěrečné části i v Kyjově doprovodily tři salvy, vypálené střeleckým družstvem Čestné stráže Armády ČR (foto) (foto), státní hymny Slovenské a České republiky zahrané zde sextetem Vojenské hudby z Olomouce (foto) a konečně závěrečnou rozlučovací skladbu Auld lang syne. Vše tedy proběhlo tak, jak proběhnout mělo.

Po skončení pietního aktu se v nedalekém městském parku uskutečnilo několik ukázek bojových činností klubů vojenské současnosti (foto) (foto). Byly to ukázky bojového umění Musado a osvobození zajatého spojeneckého pilota z rukou teroristů a povstalců. Pak se někteří z účastníků přesunuli do budovy městského úřadu, aby zde byli v radniční galerii přítomni vernisáži výstavy věnované Oldřichu Pechalovi a protinacistickému odboji na kyjovsku (foto) (foto). Vše pak zakončil raut, který se konal ve sklípku kyjovské radnice. Poděkování patří: kyjovskému starostovi, Mgr. Františku Luklovi a jeho spolupracovnicím z městského úřadu, PaedDr. Iloně Slaninové a Vandě Vykydalové, již výše zmíněným: veliteli Posádkového velitelství v Praze, plukovníkovi gšt. Ing. Pavlu Kantorovi a Peteru Valocsaiovi, Ing. Přemyslu Máčelovi, Petru Něničkovi a v neposlední řadě manželům Zdeňkovi a Janě Bydžovských. Bez jejich pomoci bych to měl já osobně velmi komplikované.

osmrtnic livno
smrtovnice