Sergej Nikolajevič Vojcechovský



13.05.2017 (21:47)
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 452 kB)Armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský
V pátek, dne 12. května 2017, byla v podvečer na části budovy Střední průmyslové školy strojnické Hlavního města Prahy, zasahující do Konviktské ulice Starého Města Pražského, odhalena pamětní deska armádnímu generálovi Sergeji Nikolajeviči Vojcechovskému. Tato připomínka významného československého prvorepublikového vojáka byla realizována díky neúnavné činnosti předsedkyně kladenského „Spolku pro zachování odkazu českého odboje,“ pí Mgr. Gabriely Havlůjové a Jednoty Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi, v čele s předsedou, p. Ing. Tomášem Pilvouskem. Původně měla být pamětní deska umístěna na budovu v Konviktské ulici č. 263/5, kde generál Vojcechovský bydlel a odkud byl v květnu 1945 odvlečen orgány zvláštní jednotky Rudé armády „Smerš“ (též Směrš) do Sovětského svazu. Pro nesouhlas současného vlastníka budovy č. 263/5, deska by mu prý kazila soukromé podnikání tím, že by odrazovala klienty, a po tradičním nelehkém vyjednávání s pražskými památkáři, byla deska nakonec díky nevšednímu pochopení ředitele Střední průmyslové školy Hlavního města Prahy, p. Ing. Miroslava Žilky, umístěna na sousedící budovu školy. Před několika desítkami lidí, kteří se v pátek v podvečer sešli v Konviktské ulici a které opakovaně při krátkém programu odhalení pamětní desky rušily projíždějící, případně stojící a troubící automobily, nemluvě o aroganci některých řidičů a nedůstojném „hokynářském“ pokřikování několika zde bydlících lidí z oken, přednesl hlavní proslov předseda ČSOL Mladá Boleslav, Ing. Tomáš Pilvousek. Stojí za to, zde podstatu jeho proslovu, místy rozšířenou autorem tohoto článku, uvést.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 128 kB)Pamětní list pro účastníky programu v Konviktské ulici
V pondělí 8. května si česká společnost připomněla úsvit svobody po dlouhých letech krutostí a tyranie, páchané na ní nacistickými okupanty během druhé světové války. Na mnoha místech České republiky se vzpomínalo na revoluční události prvních květnových dnů roku 1945, na úsilí i oběti vlastních nebo zahraničních vojáků, z nichž zde mnozí položili za naší svobodu i své životy. Avšak společně s postupující Rudou armádou se do oblasti východní a poté i střední Evropy dostávaly policejní orgány sovětského režimu, které nemilosrdně pátraly po všech, kteří mu v minulosti stáli v cestě. Jenom z území Československa byly takto protiprávně odvlečeny a v drtivé většině v táborech nucených prací umučeny nebo popraveny tisíce našich občanů. Nejvíce jich pocházelo z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska. Z oblasti Čech byly bez protestů, s tichým souhlasem československých státních orgánů, odvlečeny do komunistických gulagů tři stovky našich občanů. Symbolem osudů těchto lidí se stal armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský, který se narodil 29. října 1883 (16. října podle tehdy v Rusku platícího juliánského kalendáře) v běloruském Vitebsku v rodině carského důstojníka. Od mala byl tak předurčen k vojenské kariéře. Po vystudování reálného gymnázia a důstojnické školy, se v roce 1905 zúčastnil rusko – japonské války. Po studiích na dalších vojenských školách, začal v carské armádě služebně stoupat. Své vojenské kvality prokázal zejména v letech první světové války ve vazbě na naše, v Rusku vzniklé legie, když se 26. srpna 1917 stal náčelníkem štábu 1. Československé střelecké divize a velitelem 3. Československého střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Sergej Vojcechovský měl mimořádný podíl na vojenských úspěších našich legionářů na Rusi v bojích proti bolševické armádě. Po rozhodnutí o evakuaci našich legií z Ruska, opustil Sergej Vojcechovský naše vojáky na základě vlastní žádosti. Nebylo mu zkrátka vlastní opustit svojí zemi v nejtěžších chvílích a to i proto, že stále věřil, že Rusové bolševismus nakonec odmítnou. Tento moment je stěžejní pro pochopení osobnosti generála Vojcechovského, což srozumitelně dokládají i slova z knihy jeho českého životopisce Vladimíra Bystrova s názvem „Osud generála.“ …… „Jakkoliv to zní v jedenadvacátém století příliš pateticky, jeho volba vycházela především z vědomí odpovědnosti za stav země, do níž patřil a nebyla diktována žádným úzkým politickým zájmem, o osobních ambicích nemluvě. Byl přesvědčen, že jako profesionální voják nemá právo a nemůže jen tak opustit svou vlast“ ……

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 101 kB)Prezident T. G. Masaryk a generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský
Po ukončení ruské občanské války a konečném vítězství bolševických sil, opustil Sergej Vojcechovský Rusko a emigroval do Československa, kde na jaře 1921 získal státní občanství. Od května téhož roku začal v hodnosti generála sloužit v prvorepublikové Československé armádě, kde dále služebně stoupal, až se v roce 1927 stal Zemským velitele v Brně a roku 1935 v Praze. Mezitím byl v roce 1929 povýšen do hodnosti armádního generála. Další citace z Bystrovovy knihy „Osud generála,“ týkající se jeho působení v období 1. republiky …… „Od ruských emigrantů si důsledně udržoval odstup vyplývající nejen z povinnosti československého důstojníka nezúčastňovat se jakékoliv politické činnosti, ale současně odrážející jeho tragickou zkušenost z ozbrojeného boje proti bolševikům, která ho vedla k přesvědčení o neschopnosti tradičních ruských politických elit nalézt cestu, po níž by Rusko mohlo vykročit z ekonomické a duchovní propasti do světa 20. století.“ …… V roce 1938, v době Mnichova, patřil mezi nejrozhodnější zastánce obrany republiky. Známý z té doby je jeho výrok, že „o hranicích se nediskutuje, hranice se brání!“ Po březnové okupaci zbytku 2. republiky se aktivně spolupodílel na zakládání vojenské odbojové organizace Obrana národa, nicméně stálý dohled německého gestapa mu znemožnil aktivnější přístup. Nadto byl v průběhu nacistické okupace aktivně sledován i sovětskou špionáží.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 142 kB)Pamětní deska generála Sergeje Vojcechovského
O jeho životě v období protektorátu se dochovalo velmi málo ne vždy věrohodných zpráv. Armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský byl za dosud nejasných okolností zatčen ve svém bytě v Konviktské ulici pražskými revolučními bojovníky již v neděli 6. května 1945. Na základě intervence svého přítele z dob ruských legií, generála Mikuláše Číli, u tehdejšího předsedy tzv. Košické vlády, Zdeňka Fierlingera, byl 12. května propuštěn. Avšak ještě téhož dne večer byl ze svého bytu odvlečen, jak je uvedeno již výše, sovětskými policejními orgány Smerš a následně deportován do Sovětského svazu. Zde byl 15. září odsouzen (československý občan!) na 10 let nucených prací. Pokusy rodiny a některých bývalých spolubojovníků o jeho záchranu byly neúspěšné. Představitelé tehdy formálně stále ještě nezávislé Československé republiky (prezident Beneš ho dobře znal z doby jeho prvorepublikového působení ve vysokých vojenských funkcích, premiér Fierlinger a ministr obrany Svoboda byli sami bývalí legionáři …) pro něj neudělali vůbec nic. Armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský zemřel po šesti letech nepochybně barbarského věznění v komunistickém koncentračním táboře Ozerlag dne 7. dubna 1951. Do dnešních dnů zůstává hanebné chování některých našich předků vůči generálu Vojcechovskému z roku 1945 černou kaňkou a ostudou Československa, které on svým úsilím i vojenským uměním pomohl vybojovat a byl pevně rozhodnut jej v roce 1938 bránit. Česká republika je pokračovatelem Československa a tak znamení viny za generálův osud musí tížit i naše svědomí a to i přesto, že přeci jen některé kroky ke zmírnění generálovy tragédie byly již v naší demokratické minulosti, tedy po roce 1989, učiněny.

V roce 1997 udělil prezident republiky generálu Vojcechovskému řád Bílého lva III. třídy ve vojenské skupině in memoriam. Dne 18. prosince 2003 byla z iniciativy Výboru „Oni byli první“ na budově bývalého Zemského vojenského velitelství v Brně, Údolní ulice 244/53, odhalena generálova pamětní deska s poměrně obsáhlým textem (foto). Zapomenuty nemohou být ani aktivity Gabriely Havlůjové z roku 2016, kdy navštívila sibiřskou oblast komunistického koncentračního tábora Ozerlag, kde generál Vocechovský zahynul. Spolu s doprovodem zde, ke hřbitovnímu kříži, kromě květin, vlajky, trikolory a věnce, položila i generálovu fotografii (foto) (foto). Dne 29. října 2016, spolu s Tomášem Pilvouskem a ČSOL z Mladé Boleslavi, uspořádala Gabriela Havlůjová v Konviktské ulici při příležitosti 133. výročí generálova narození krátkou vzpomínkovou slavnost, fotografie viz níže. Současné odhalení pamětní desky v Konviktské ulici je tak dalším krokem, který pomáhá zhojit téměř nezhojitelné rány a viny naší minulosti. Proto ještě jednou, velké díky sestro Gabrielo a bratře Tomáši!!

V archivu kanceláře prezidenta České republiky je ve složce generála Vojcechovského mimo jiné uloženo i několik písemností ze začátku 20. let minulého století, které svědčí o tom, jak vysokou hodnotu měl a jak vysoké přízně se Sergej Nikolajevič Vojcechovský těšil u svých nadřízených, včetně prezidenta Masaryka. Dokladem a důkazy budiž níže přiložené fotokopie cenných historických písemností.
Dopis generála Josepha Spire, vrchního velitel československé branné moci na Slovensku, prezidentovi T. G. Masarykovi ze dne 13. září 1923 ve francouzštině (1. strana) (2. a 3. strana) (4. strana)
Překlad předchozího dopisu generála Josepha Spire prezidentovi Masarykovi do českého jazyka (zde)
Přípis kancléře Přemysla Šámala ze 16. září 1923 po rozhodnutí prezidenta Masaryka (zde)
Děkovný dopis generála Vojcechovského ze dne 27. září 1923, adresovaný prezidentovi Masarykovi (1. strana) (2. strana)

FOTOGRAFIE ZE DNE 12. KVĚTNA 2017


Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 212 kB)Organizační nácvik před zahájením programu v Konviktské ulici
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 218 kB)Nácvik pochodu před zahájením programu v Konviktské ulici
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 194 kB)Nácvik pochodu před před zahájením programu v Konviktské ulici
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 172 kB)Hovoří předseda Jednoty ČSOL Ml. Boleslav, Ing. Tomáš Pilvousek
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 181 kB)Hovoří předsedkyně Spolku pro zachování odkazu čekého odboje, Gabriela Havlůjová
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 195 kB)Po levé ruce Gabriely Havlůjové stojí ředitel SPŠS, Ing. Miroslav Žilka
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 138 kB)Odhalení pamětní desky armádního generála Sergeje N. Vojcechovského
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 180 kB)K odhalené pamětní desce nastupuje čestná stráž v legiouniformách
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 196 kB)Pokládání květin pod odhalenou desku. Vpravo Gabriela Havlůjová
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 224 kB)Pokládání květin pod odhalenou pamětní desku. Poklona Ing. Tomáše Pilvouska
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 213 kB)Pokládání květin pod pamětní desku
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 194 kB)Ivana Šourková a Pavel Pobříslo, Spol. V. Morávka
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 229 kB)Pokládání květin pod pamětní desku
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 197 kB)Hraje se bývala Československá státní hymna
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 193 kB)Hraje se bývalá Československá státní hymna
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 188 kB)Skupinové foto po skončení programu
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 187 kB)Skupinové foto po skončsní programu


FOTOGRAFIE ZE DNE 29. ŘÍJNA 2016

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 219 kB)Budova v Konviktské ulici č. 5, kde Sergej Nikolajevič Vojcechovský bydlel
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 219 kB)Kytice a pamětní deska, položené u paty domu někdejšího generálova bydliště
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 232 kB)Před zahájením krátké vzpomínky. Uprostřed Gabriela Havlůjová
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 215 kB)Před zahájením krátké vzpomínkové skce v Konviktské ulici
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 217 kB)Zahájení vzpomínkové akce s pamětní deskou fotografií i státní vlajkou
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 244 kB)Zahájení vzpomínkové akce s pamětní deskou, fotografií a státní vlajkou
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 205 kB)Hovoří iniciátorka vzpomínky, Mgr. Gabriela Havlůjová
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 213 kB)Hovoří předseda ČSOL Mladá Boleslav, Ing. Tomáš Pilvousek
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 212 kB)Hovoří příbuzný Sergeje Nikolajeviče Vojcechovského
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 237 kB)Společná fotografie některých zúčastněných v Konviktské ulici


Text Pavel Pobříslo a Ing. Tomáš Pilvousek, foto Pavel Pobříslo a internet