www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




Podplukovník Jan Pondy



25.11.2015 (17:21)
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 323 kB)podplukovník Jan Pondy
Podplukovník Jan Pondy se narodil 16. září 1902 v Lásenici u Jindřichova Hradce, v domě čp. 7 jako Jan Punda. Po maturitě na jindřichohradeckém gymnáziu byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty 25. srpna 1923. Poté sloužil u různých útvarů pěchoty a 16. dubna 1928 mu byla povolena úřední změna příjmení na Pondy. K 1. říjnu 1931 byl povýšen na kapitána pěchoty a 4. října téhož roku byl povolán do Prahy ke studiu na Vysoké školy válečné. Ze studia na této prestižní škole jej však již po roce její velitel, brigádní generál Mikuláš Doležal vyloučil, a to na základě anonymního dopisu, který kritizoval poměry ve škole a profesionalitu vyučujících důstojníků a jehož autorství bylo kapitánu Pondymu zcela bezdůvodně přisuzováno. O měsíc později byl kapitán Pondy přeložen do Terezína ke 42. pěšímu pluku a zde byl o dva roky později, 28. února 1938 ustanoven velitelem odloučené 10. roty III. praporu a zároveň posádkovým velitelem v České Lípě na severu Čech. Přezdívku „der Teufelkapitän“, tedy Čertův kapitán mu dali sudetští Němci v kritických zářijových dnech téhož roku (Českolipské listy 27. září 1945). Nebál se sám postavit, jen s jezdeckým bičíkem v ruce, průvodu zfanatizovaných henleinovců pochodujících kolem kasáren. Každý den patroloval ve městě v obrněném automobilu, kontroloval stráže, procházel hostince a kavárny a všude, kde se objevil, si dokázal svým neohroženým chováním zjednat autoritu a respekt. Jan Pondy se vyznamenal zvláště 24. září 1938, kdy v čele pohotovostního motorizovaného oddílu provedl výpad do henleinovci obsazené Krásné Lípy, aby zde z místní nemocnice osvobodil několik zraněných vojáků a příslušníků SOS, kterým hrozilo odvlečení do Německa. V kvalifikační válečné listině o něm později jeho velitel pluku napsal: „Velel asistenčnímu oddílu, s nímž se účastnil boje u Krásné Lípy ve výběžku Šluknovském proti ordnérům. Osvědčil se velmi dobře. Nebojí se.“

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 242 kB)Jan Pondy za války v Anglii
A Jan Pondy se nebál ani za nacistické okupace, když gestapo vypsalo vysokou finanční odměnu za informace, které by vedly k jeho dopadení. Proto 10. ledna 1940 odjíždí z okupované Prahy do Moravské Ostravy, dále pokračuje přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie a přes Turecko do syrského Bejrútu. Již 13. února, tedy po 34 dnech se kpt. Jan Pondy hlásí v československém vojenském táboře v jihofrancouzském Agde. Zde vstoupil do řad 1. čs. pěší divize a byl ustanoven do funkce velitele poddůstojnické školy 1. pěšího pluku.Po zahájení německé ofenzívy byl 27. května 1940 jmenován velitelem 12. kulometné roty téhož pluku, se kterým se zúčastnil obranných bojů na řekách Seině a Loiře. Svými velitelskými schopnostmi zde zabránil lidským i materiálním ztrátám a zpomalil postup nepřítele, když se svou rotou kryl ústup pluku. Po porážce Francie a evakuaci do Velké Británie, sloužil v řadách čs. samostatné smíšené brigády a po její přeměně na brigádu tankovou absolvoval v roce 1943 náročný tankový výcvik. Na základě vlastní žádosti odplul Jan Pondy již v hodnosti majora 1. ledna 1945 z Glasgowa a ve skupině dalších sedmi důstojníků přes Gibraltar a Egypt dorazil do Palestiny, aby dále pokračoval přes Irák a Írán do sovětského Baku. Odtud byl odeslán na východní frontu k 1. čs armádnímu sboru v SSSR, který trpěl zoufalým nedostatkem důstojníků. V sestavě náhradního pluku se mimořádně zasloužil o výrazné zvýšení do té doby nepříliš vysoké úrovně bojového výcviku. Na začátku března 1945, již jako čerstvý podplukovník se stává velitelem pěšího praporu 3. čs. samostatné brigády, se kterou dále se zúčastnil krvavých bojů na Slovensku a Moravsko – slovenském pomezí. Konec války zastihl pplk. Jana Pondyho v Kroměříži.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 224 kB)Hrob Jana Pondyho
Po válce pak sloužil u různých útvarů, mimo jiné jako velitel školy pro důstojníky pěchoty v záloze v Jindřichově Hradci a Prachaticích. Krátce po únoru 1948 byl z armády propuštěn a degradován do hodnosti vojína. Protože Janu Pondymu v nových poměrech reálně hrozilo uvěznění, emigroval již 18. února 1949 do Velké Británie. Zde, v Leamingtonu, uprostřed Anglie, v letech 1940 – 42 posádkovém městě čs. samostatné brigády, našel Jan Pondy nový domov. Zde také 30. května 1990 zemřel. Pohřben je na hřbitově v Dunsmore. Zásluhy Jana Pondyho byly již za války a v prvních dvou letech po jejím skončení oceněny udělením řady československých (foto) (foto) a britských vojenských vyznamenání. Po pádu komunistického režimu byl Jan Pondy především díky úsilí svých příbuzných in memoriam povýšen zpět do hodnosti podplukovníka, vyznamenán Záslužným křížem MO I. stupně a Křížem obrany státu.

V sobotu dne 19. září 2015 byl zásluhou Jednoty Československé obce legionářské bratra Stanislava Berana v Jindřichově Hradci a za krásného počasí, odhalen Janu Pondymu, muži, který v zápase s nacistickým Německem strávil téměř sedm let v uniformách armád čtyř států protihitlerovské koalice pomník, v jeho rodné obci, Lásenicích.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 171 kB)Čestná stráž v historických uniformách
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 219 kB)Někteří z významných účastníků
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 222 kB)V Lásenicích přítomná věřejnost
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 197 kB)V Lásenicích přítomná veřejnost
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 205 kB)Odhalení pamětní desky Jana Pondyho
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 177 kB)Pocta členů Společnosti Václava Morávka
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 194 kB)Pomník pplk. Jana Pondyho v Lásenicích
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 211 kB)Pomník Jana Pondyho s věnci a kyticemi

Karel Ludvík, foto archiv autora a Jiří Šourek
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci