www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




Smrt na kolínském náměstí 7. května 1945



11.04.2015 (18:20)
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 150 kB)Zdevastovaná místnost kolínského gymnázia
Začátkem května roku 1945 bylo jen otázkou dnů, kdy bude nacistické Německo nuceno přijmout bezpodmínečnou kapitulaci. Poprvé byl tento termín a z něho vyplývající důsledky vysloven americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem na konferenci s britským premiérem Winstonem Churchilem v Casablance 21. ledna 1943. Bezpodmínečná kapitulace nepřipouštěla možnost uzavření separátního míru s Německem, Itálii nebo Japonskem. Německo mělo být úplně poraženo a nikoli se vzdát s podmínkami. Všeobecně se snažily zbytky nacistických armád, nacházejících se v dubnu a začátkem května 1945 v Čechách o ústup na západ do zajetí americké armády. Ta se v té době rychle blížila k demarkační linii, stanovené v únoru 1945 na jaltské konferenci hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie, např. i u západočeských Rokycan. Do stejného prostoru směřovaly i útěky příslušníků SS a gestapa, tedy organizací, které se i v Čechách a na Moravě dopustily během okupace nesčetných zvěrstev a které byly později Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku označeny za zločinecké. Každá překážka v útěku na západ znamenala pro prchající nacisty zdržení, které mohlo skončit i zajetím vojáky Rudé armády, kteří s nimi jednali stejně tak, jako oni při postupu Sovětským Svazem po jeho přepadení 21. června 1941. Zmiňovaná zdržení jim po zásluze hrozila ze strany obyvatel českých a moravských měst a obcí, kteří se mnohde i se zbraněmi v rukou postavili ustupujícím nacistům do cesty, protože mimo jiné logicky prahli po odvetě za neslýchané zločiny, spáchané nacisty za šest předchozích okupačních let. Němečtí vojáci, příslušníci jednotek SS a gestapáci naopak hodlali udržet ústupové cesty na západ za každou cenu, a podle toho také jednali. A to nejen při potlačování jednotlivých povstání, ale i při jejich náznacích, např. při pochopitelném shromažďování občanů, očekávajících jakékoliv zprávy o konci války. Výsledkem tak byla řada tragedii, doprovázejících závěr nacistické okupace a 2. světové války na našem území. Viníky však byli všude a v každém případě ustupující nebo k ústupu (útěku) do amerického zajetí se chystající nacisté.

Masakr velkého rozsahu se udál i v Kolíně dne 7. května 1945 v podvečerních hodinách. V závěru války byla v Kolíně rozmístěna početná vojenská posádka, spolu se zvláštním útvarem vojsk SS, který čítal několik tisíc mužů a nadále zde úřadovalo i zločinecké gestapo. K historické rekonstrukci krvavých kolínských událostí jsou k dispozici, kromě zápisů v matrice zemřelých, i dvě písemné zprávy. První, adresovaná Okresním národním výborem v Kolíně (dále jen ONV) Komisi pro vnitřní bezpečnost v Čechách při zemském národním výboru, má datum 21. září 1945. Druhá, sepsaná Okresním velitelstvím SNB v Kolíně (dále jen OV SNB) pro Okresní národní výbor, je ze dne 24. listopadu 1947. Iniciativa k sepsání druhé zprávy vyšla z tehdejšího ministerstva vnitra, které po příslušných okresních národních výborem požadovalo souhrn popisů „zvěrstev nacistů, spáchaných za okupace v zemi České.“

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 153 kB)Zprava OV SNB 1947
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 268 kB)Zprava ONV - září 1945
Podle zprávy ONV, byly již v noci na 7. května 1945 vytlučeny městem procházejícími oddíly SS některé výkladní skříně a okna, v nichž byly vystaveny portréty prezidenta Beneše, maršála Stalina nebo vlajky spojeneckých mocností. Zpráva OV SNB podtrhuje, že vedle oddílů SS se na protičeských akcích podílelo i místní gestapo pod vedením Helmuta Tresse, Fritze Neumanna a dalších. Podle této zprávy zahájilo gestapo terorizování kolínského obyvatelstva již po vypuknutí pražského povstání, tedy od 5. května 1945. Činilo tak střelbou do českých vlajek a praporů, které v přemíře nadšení z nadcházející svobody občané houfně vyvěšovali, nebo střelbou do výkladních skříní, inzultacemi občanů s trikolórami v klopách apod. V popisu osudových událostí z podvečera 7. května 1945 se obě v mnohém shodují, rozcházejí se však v některých podstatných údajích. Podle obou zpráv se na dnešním Karlově náměstí shromáždilo během pozdního odpoledne 7. května 1945 větší množství lidí, kteří očekávali veřejné vyhlášení německé kapitulace. Podle obou zpráv se tak poté stalo hlášením místního rozhlasu. Zpráva OV SNB zpřesňuje, že hlášení o kapitulaci německé branné moci bylo vysíláno z amplionů místního rozhlasu. Někteří pamětníci však uvádějí, že hlášení bylo vysíláno z rozhlasového přijímače umístěného v jednom z oken domu na rohu náměstí se Zámeckou ulicí. Ať tak či onak, zpráva OV SNB popisuje následující události tak, že po vyhlášení kapitulace Německa, několik minut po 19. hod, vtrhly na náměstí silně ozbrojené a motorizované oddíly SS a bez vyzvání zahájily kulometnou palbu do shromážděných občanů. Zpráva ONV však uvádí, že dne 7. května 1945, asi v 17,30 hod, kdy místní rozhlas vysílal projev premiéra Churchilla o úplné kapitulaci Německa a obyvatelstvo shromážděné na náměstí dalo jásotem nepokrytě najevo radost nad skončením války, zahájily německé oddíly SS z několika míst střelbu do shromážděného davu. Při tom bylo 12 osob na místě usmrceno. Zpráva OV SNB však uvádí, že zastřeleno bylo 14 osob. Zprávy se rozcházejí i v počtech těžce zraněných. Zpráva ONV uvádí 14 a zpráva OV SBN 12 těžce zraněných občanů. Nicméně, ze strany kolínských obyvatel nebyl dán k tak brutálnímu zákroku žádný podnět, kromě projevené radosti nad zprávou o konci války, což jistě nemohlo být důvodem ke střelbě do bezbranných lidí. Německá strana však tvrdila, viz zpráva ONV, že na ně bylo vystřeleno z některého okna na náměstí .............. Obě zprávy se naproti tomu shodují v tom, což dokládá i fotografická dokumentace níže, že 8. května 1945 byla na zahradě jednoho domu v Kolíně III (Žertova vila), nalezena mrtvola osmnáctiletého Oldřicha Krásy. Ten byl 7. května 1945 večer zadržen příslušníky SS, zavlečen na zahradu uvedeného domu, kde byl surově ubit a zahrabán. Barbarsky zasahující příslušníci oddílů SS použili i rychlopalného děla, kterým ostřelovali budovu radnice. Mrtvá těla padlých byla ponechána na místě a pozůstalým byla vydána až po provedení identifikace. Ostatní, na náměstí shromáždění občané, byli se zvednutými pažemi odvedeni příslušníky SS k budově okresního úřadu, odkud byli po provedení osobních prohlídek propuštěni s výhružkami domů. Vzápětí pak německé vojenské velitelství vyhlásilo nad Kolínem stanné právo.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 242 kB)Nacisty zavražděný Oldřich Krása
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 238 kB)Nacisty zavražděný Oldřich Krása

Autorovi těchto řádků se před časem podařilo z matriky zemřelých, uložené na kolínském městském úřadě zjistit, že obětmi nacistického běsnění ze dne 7. května 1945, včetně výše uvedeného Oldřicha Krásy, se stalo 13 občanů z Kolína a okolí. Viz fotokopie níže. A ne pro všechny se místem smrti stalo dnešní Karlovo náměstí .......... Počet třinácti obětí nacistického běsnění ze 7. května 1945 se objevuje i na smutečním oznámení Československého národního výboru v Kolíně ze dne 10. května 1945, ač nakonec bylo před kolínskou radnicí při pohřbu vystaveno čtrnáct rakví zahalených do Československých vlajek!! Se zjištěním z matriky zemřelých se však smuteční oznámení rozchází v jednom jméně. Na smutečním oznámení je uvedeno jméno Jaroslava Slámy, není zde však jméno Václav Schneiderwind, které je v matrice zemřelých a naopak. Počet dvanácti usmrcených a čtrnácti těžce zraněných občanů po nacistické střelbě na kolínském náměstí, uvádí historik Jiří Padevět ve své knize „Krvavé finále,“ s podtitulem Jaro 1945 v českých zemích.
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 67 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 67 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 39 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 46 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 54 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 56 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 54 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 44 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 42 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 45 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 28 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 28 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 37 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 34 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 36 kB)Zápis v matrice zemřelých 1. část
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 32 kB)Zápis v matrice zemřelých 2. část

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 59 kB)Smuteční oznámeni MNV
Jak je uvedeno výše, Československý národní výbor v Kolíně vydal 10. května 1945 nejen smuteční oznámení, ale následující den, v pátek 11. května 1945, uspořádal od 15,00 hod z Karlova náměstí společný pohřeb obětí. Zachovala se o něm poměrně bohatá fotografická dokumentace, viz níže. A pak šel život dál ...... Pátralo se však po pachatelích odporného zločinu na Karlově náměstí? Byl za to někdo pohnán k odpovědnosti? Pravděpodobně nikoliv. V archivech na místní úrovni a v přístupných složkách celostátních archivů se v současnosti, či v nedávné minulosti nepodařilo nic vypátrat. Co znamená přístupná, či spíše nepřístupná archivní složka? Mezi nepřístupné archivní materiály patří v současnosti např. i veškerá dokumentace z působnosti Mimořádných lidových soudů, vzniklých na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů. Možná by se zde našly nějaké indicie nebo i fakta o tom, jak se pátralo nebo nepátralo po vrazích z kolínského Karlova náměstí. A tak nám dnes zůstávají k dispozici pouze jen kusé novinové zprávy z tehdy vydávaného Věstníku Okresního národního výboru v Kolíně. Níže je umístěna část článku „Naše bezpečnost,“ uveřejněná ve Věstníku dne 24. listopadu 1945. Je tedy nepochybné, že kolínský okresní národní výbor prostřednictvím svých komisí po nacistických zločincích a jejich přisluhovačích pátral v internačních nebo zajateckých táborech a v nejednom případě úspěšně. Nicméně o tom, zda byli pátrači úspěšní ve věci zadržení alespoň některého z iniciátorů nebo vykonavatelů nacistického masakru ze 7. května 1945, nevíme dodnes nic.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 194 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 202 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 197 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 197 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 167 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 185 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 181 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 168 kB)Pohřeb obětí nacistického masakru ze 7.5.1945
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 209 kB)Článek z Věstníku Okresního národního výboru

Jedna a to podstatná výjimka však existuje. V roce 1972, tedy 27 let po skončení 2. světové války, byl v tehdejší Německé demokratické republice orgány Stasi zatčen třiasedmdesátiletý Paul Feustel, za války SS obersturmführer, jenž byl od roku 1941 do února 1945 velitelem Gestapa v Kolíně. Po odchodu z Kolína se stal velitelem protipartyzánského Jagdkommanda, operujícího na chrudimsku. V soudním procesu, který s ním probíhal v roce 1973 v Lipsku, a ve kterém byl Paul Feustel odsouzen k trestu smrti a následně popraven, mu mělo být prokázáno, že to byl on, kdo jako velitel jednoho z východních Čech ustupujících oddílů SS, dal 7. května 1945 rozkaz ke střelbě do davu kolínských občanů, shromážděných v podvečer na Karlově náměstí ........

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 137 kB)Zdeněk Švéda, jeden ze zraněných ze 7.5.1945
Mezi zraněnými kolínskými občany v onen osudný podvečer 7. května 1945 byl i mladý, tehdy třiadvacetiletý muž, úspěšný hráč fotbalového mužstva AFK Kolín, Zdeněk Švéda. Podle pozdějších vzpomínek jeho bratra Vratislava, byl zraněn dvěma střelami, jednou do zad a druhá ho zasáhla do stehna levé nohy a současně mu přeťala několik nervů. Toto zranění mu značně snížilo pohyblivost nohy a ukončilo tak i jeho slibně se rozvíjející fotbalovou kariéru. Zdeněk Švéda měl staršího bratra Václava, který se v počátku 50. let minulého století aktivně zapojil do činnosti protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Zdeněk Švéda byl bratrem Václavem o jeho aktivitách informován a následně mu pomohl při přípravě akce uloupení peněz z auta n. p. Kovolis Hedvíkov, které se uskutečnilo v srpnu 1952 u Žlebů a o rok později i krádeže 100 kg výbušniny Donarit z dolu Magda na kutnohorském Kaňku. Po odchodu pěti členů skupiny bratří Mašínů přes NDR do Západního Berlína, při kterém byl Václav Švéda po utrpěném zranění zatčen policejními orgány NDR, byl následně, 26. listopadu 1953, zatčen i Zdeněk Švéda.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 364 kB)Kopie výpovědi Z. Švédy
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 360 kB)Kopie výpovědi Z. Švédy
Při výslechu, dne 4. ledna 1954, mu byla položena následující otázka: „Během vyšetřování jste uvedl, že jste utrpěl průstřel levé nohy. Řekněte kdy a za jakých okolností se tak stalo.“ Švédova odpověď zněla: „V květnových dnech v roce 1945, když jsem se z rozhlasu dozvěděl, že v Praze došlo k povstání, sešel jsem se 7. května ráno se svými kamarády Jiřím Markvartem a Oldřichem Barákem. Se jmenovanými jsem se odebral na ustavený Revoluční národní výbor na náměstí v Kolíně, kde jsme dostali za úkol, sledovat projíždějící transporty a kolony nacistických jednotek, jako jejich počet, směr apod. Po splnění tohoto úkolu jsme asi v šest hodin večer hlásili zjištěné poznatky na Revolučním národním výboru a poté jsme se odebrali domů na večeři. Pak jsme si sjednali, že se půjdeme ještě ten večer podívat na kolínské náměstí, kde jsme se od shluknuvších se občanů dozvěděli, že v rádiu bylo hlášeno, že nacistické armády kapitulovaly. V tom okamžiku přijelo na kolínské náměstí směrem z Pražské ulice německé auto, tzv. obojživelník, obsazené ozbrojenými nacistickými vojáky, kteří do davu kolínských občanů začali střílet ze samopalů. Tak došlo mimo jiných zranění a úmrtí, též k průstřelu mé levé nohy.“ Z výpovědi Zdeňka Švédy lze usuzovat, že ke střelbě na kolínském Karlově náměstí došlo spíše po 19. hodině, jak uvádí zpráva OV SNB, než zhruba v 17,30 hod, což je čas uvedený v písemné zprávě ONV. Zdeněk Švéda byl následně, spolu se svými dvěma bratry Václavem a Vratislavem a otcem Františkem, postaven před komunistický Nejvyšší soud ČSR a dne 29. ledna 1955 odsouzen na 20 let do vězení.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 251 kB)Protokol ze zasedání pléna MNV dne 4. května 1946
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 183 kB)Protokol ze zasedání pléna MNV dne 4. května 1946


Rok po válce, 4. května 1946, byl 7. květen usnesením pléna MNV ustanoven trvale smutečním dnem v Kolíně, který se však dlouhodobě nedodržuje. Krvavou květnovou událost z roku 1945 připomíná pamětní deska na domě čp. 76 na Karlově náměstí, která byla odhalena až 23 let po konci 2. světové války, 4. května 1968. Zde je, v rozporu s údaji v předchozím textu dokonce uvedeno, že při nacistickém běsnění zahynulo 16 občanů. Možné je, že dalšími obětmi se stali někteří z těžce zraněných. Ti zřejmě nakonec zemřeli v kolínské nemocnici.

Pamětní deskaPamětní deska


Fotografie: soukromý archiv Radima Pilnáčka, Pavel Pobříslo, trestní spis V-2452 MV a internet.
Pavel Pobříslo
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci