www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




Zemřel Ctirad Mašín



17.08.2011 (17:27)
Oznámení o úmrtí a pohřbu Ctirada MašínaOznámení o úmrtí a pohřbu Ctirada Mašína


Jak je již všeobecně známo, v sobotu 13. srpna 2011 zemřel v americkém Clevelandu ve věku 81 let syn národního hrdiny československého protinacistického odboje, podplukovníka Josefa Mašína, generálmajora in memoriam, Ctirad Mašín. Stejně tak jako nelze zpochybnit hrdinství a odvahu boje otce Mašína proti hnědému moru nacismu, nelze, přes řadu nepřehlédnutelných a mnohokrát až hystericky nenávistných názorů mnohých našich současníků na syna Ctirada, zpochybnit ani jeho odvahu a nesmlouvavý boj proti dalšímu, tentokrát rudému moru dvacátého století, komunismu.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 124 kB)Rozkaz k zatčení C. Mašína
Chtěl bych se v tomto článku, který má být a snad se to i podaří, vzpomínkou na Ctirada Mašína, pokusit přiblížit jeden z méně známých příběhu odbojové skupiny bratří Mašínů, který svědčí o nekompromisnosti a jistě i o mimořádné odvaze jejich hlavních členů, stejně tak jako o pověstném štěstí i neschopnosti tehdejších vyšetřovatelů SNB ....... Po akcích skupiny v Chlumci nad Cidlinou a v Čelákovicích, obě se odehrály v září 1951, plánovala skupina již na další měsíc útěk do Západního Německa pomocí nebo prostřednictvím nákladního auta Steyer, které mělo být pro účel proražení pohraničních závor nebo jiných zábran obrněné pláty oceli. Ke svému útěku chtěli členové skupiny přibrat ještě jednoho člověka, který se před komunistickými bezpečnostními orgány skrýval delší čas na půdě restaurace na soutoku Labe a Cidliny, poblíž Poděbrad. Tomuto člověku však již byli estébáci na stopě a tak v podvečer 18. října 1951 byl kromě něj zatčen na místě domluvené schůzky na poděbradském Riegrově náměstí i Ctirad Mašín a další, s ním spolupracující člověk. Stejného dne odpoledne se však v bytě Mašínů v tehdejší Gottwaldově, dnešní Hakenově ulici, konala závěrečná porada členů skupiny před akcí útěku do SRN. Z této schůzky odešel Ctirad Mašín na Riegrovo náměstí, kde byl pak zatčen. Po zjištění Ctiradovi totožnosti se několik estébáků vydalo k Mašínům do bytu. Ač měli klíče, které zabavili Ctiradovi, napřed zazvonili dole u domu. V té chvíli byli ve druhém patře v bytě Mašínů s arzenálem rozložených zbraní přítomni Josef Mašín, jeho strýc Ctibor Novák, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Egon Plech. Když Josef Mašín pohledem z balkonu bytu zjistil o co se jedná, byly rozložené zbraně bleskově naházeny do kufru a Milan Paumer se spolu se Zbyňkem Janatou, Egonem Plechem i s kufrem přemístili o dvě poschodí výše, k půdě domu s rozhodnutím, zahájit, bude-li to nutné, po estébácích střelbu. Ti však po prohlídce bytu v něm „jen“ zatkli a na poděbradskou stanici SNB dopravili Josefa Mašína a Ctibora Nováka. Milan Paumer a Zbyněk Janata pak celkem nerušeně z domu odešli a zbraně ukryli na jiném místě. Všichni tři zatčení muži pak byli společně v jednom policejním vozidle dopraveni do vyšetřovací vazby v Bartolomějské ulici v Praze. Mrknutím očí dal Josef Ctiradovi znamení, že zbraně v bytě objeveny nebyly. Ve svých výpovědích, na kterých nebyli zatčení nijak domluveni, byl Ctirad Mašín nakonec usvědčen z příprav na tehdy blbými komunisty zakázané opuštění republiky, ale bratr Josef se strýcem Ctiborem se úspěšně situovali do role více méně náhodných rodinných návštěvníků. Josef Mašín tehdy pracoval jako řidič u lesního závodu v Jeseníku a Ctibor Novák byl zaměstnán v Karlových Varech. Protože na svých výpovědích setrvali, byli oba příbuzní propuštěni na svobodu 26. listopadu 1951. Ctirad Mašín byl pak v pozdějším soudním procesu odsouzen na 30 měsíců do vězení. V Jáchymově si z trestu do amnestie po Gottwaldově smrti odpykal 22 měsíců.

Aniž to zatčení věděli, měli v té době komunističtí vyšetřovatelé k dispozici otisky prstů z kapot vozidel z obou předcházejících akcí skupiny v Chlumci a v Čelákovicích. Zatčeným pak byly v Bartolomějské ulici otisky prstů sejmuty také. Proč tehdy zřejmě úplně blbí vyšetřovatelé SNB otisky neporovnali, to zůstane už asi navždy záhadou. K jejich ztotožnění došlo až koncem roku 1953, po odchodu skupiny přes území bývalé NDR do Západního Berlína. Nebyla to tedy v říjnu a listopadu 1951 pro bratry Mašíny a Ctibora Nováka ve vyšetřovací vazbě v Bartolomějské ulici jednoduchá situace. Měli za sebou dvě přepadení stanic SNB a před sebou vyšetřovatele ze stejné bezpečnostní organizace. Přesto však vydrželi déle jak měsíční a jistě nijak jednoduché výslechy. A se štěstím v podobě toho, že nebyly porovnány jejich otisky prstů s těmi, které byly techniky SNB sejmuty z již výše zmíněných vozidel, tak nedovolili komunistickým vyšetřovatelům usvědčit je kromě Ctiradova přiznání, vůbec z ničeho. A tak jim, bezpochyby odvážným mužům nutně přálo i štěstí.

Téměř dvouleté věznění Ctirada a práce v jáchymovských dolech zanechala následky na jeho zdraví. Poprvé vážněji onemocněl ještě ve službě v americké armádě a pak se jeho zdravotní potíže střídaly v různých intervalech. Poslední rok pak byl již kritický. Kupodivu však fyzicky nebylo na Ctiradovi téměř nic znát, viz fotografie z poslední dekády července 2011.

Ctirad Mašín koncem července 2011Ctirad Mašín koncem července 2011


Po Ctiradově úmrtí zůstávají mezi námi už jen dva z těch, kteří si mohli říkat, že byli členy nejúdernější protikomunistické odbojové skupiny na území naší republiky v 50. letech minulého století, skupiny bratří Mašínů, a sice Ctiradův bratr Josef a Ing. Vladimír Hradec. Běh času je však neúprosný. Vladimíru Hradcovi bylo na konci letošního května už 80 let a Josef Mašín se stejného věku dožije v březnu roku příštího.

V jednom z dopisů, které jsem od Ctirada Mašína dostal, napsal i pár řádků o svém životě. Citace: ......... Co se týče mého soukromého života, odehrálo se dost zvláštních, možná zajímavých i zábavných příhod. Budu-li mít kdy čas, snad bych to sepsal. Zatím, když na to přijde řeč, tak shrnuji svůj život takto. Myslím, že půjdu rovnýma nohama do nebe. Strávil jsem dva roky (zaokrouhleně) ve vězení, pět let v armádě, jeden a půl roku v nemocnici a byl jsem osmnáct let ženatý ......... Vedle zásadovosti, výjimečné odvahy, rozhodnosti a razance jednání v boji proti rudému moru 20. století, tedy vlastností, které jsou pro nás, většinu obyčejných smrtelníků jen těžko představitelné, vládl Ctirad Mašín i smyslem pro humor. Věčná čest budiž jeho památce.

Pavel Pobříslo
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci