www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




Zemřel Vratislav Švéda



09.08.2010 (22:31)
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 144 kB)Vratislav Švéda v roce 2009
V pondělí 9. srpna 2010 v 19,10 hod, zemřel v nemocnici v Havířově ve věku nedožitých 83 let Vratislav Švéda, jeden z posledních aktivních účastníků nebo pomocníků protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Vratislav Švéda se narodil 11. října 1927, v pořadí jako třetí syn rodičů Františka Švédy a Hedviky, rozené Adamcové, drobných zemědělců z Pivína, obce ležící mezi městy Prostějov a Kojetín. Staršími bratry Vratislava byli Václav (nar. 26. dubna 1921) a Zdeněk (nar. 20. května 1922). Vratislav žil od narození u svých rodičů v Pivíně, kde také vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval v sousední obci Nezamyslice tři roky školu měšťanskou. Po absolvování měšťanské školy zůstal Vratislav doma, kde až do roku 1949 pracoval v rodinném hospodářství a připravoval se tak i na jeho převzetí. Na podzim roku 1949 nastoupil ve Frýdku k výkonu základní vojenské služby. Vzhledem k existenci rodinného hospodářství a stáří otce, byl po pěti měsících vojenského výcviku propuštěn do civilu na tzv. náhradní službu armádního záložníka. V roce 1950 se Vratislav Švéda oženil s Jaroslavou Dokoupilovou, taktéž z Pivína. V tomto manželství se narodily dvě dcery. Od sňatku pracovali manželé Švédovi společně na rodinném hospodářství, které jim otec, František Švéda, v roce 1953 definitivně předal. Politicky nebyl Vratislav Švéda nijak organizován, tedy nebyl členem žádné strany. Po válce, v roce 1945, vstoupil do Sokola. Po únoru roku 1948, když začal být i Sokol ovládán komunisty, své členství v této organizaci ukončil.

Vratislavovi bratři Václav (policejní foto) a Zdeněk (policejní foto), začali již před 2. světovou válkou navštěvovat gymnázium v Kolíně, kde žili a bydleli u své tety Marie Hladíkové. Václav Švéda se zapojil i do protinacistického odboje, což je příběh na samostatný článek, který také určitě napíši. Po různých peripetiích let 1939 až 1941, byl v dubnu roku 1942 Václav Švéda odsouzen berlínským lidovým soudem k 15 letům vězení (vězeňské foto z Berlína 1942). Odtud byl vysvobozen v květnu 1945 Rudou armádou. Václav Švéda se po válce v Kolíně oženil a začal pracovat na rodinném statku své manželky v Lošanech. Po únoru roku 1948 byl manželům Švédovým statek komunistickými diktátory ukraden a v roce 1952 se z něho museli i se svými dvěma malými dětmi vystěhovat do Pivína. Od podzimních měsíců roku 1951 se začala datovat spolupráce Václava Švédy s protikomunistickou odbojovou skupinou bratří Mašínů. Na jaře 1953 pak s touto skutečností seznámil Václav Švéda i svého bratra Vratislava. Ten s jeho činností bezezbytku souhlasil a když Václav potřeboval pomoc, vždy a rád mu vyhověl. Od Vratislava pocházely pytle s provazem, do kterých bylo uloženo 100 kg trhaviny Donarit, kterou skupina bratří Mašínů ukořistila v srpnu 1953 z dolu Magda na Kaňku u Kutné Hory. Když se schylovalo k odchodu skupiny bratří Mašínů, Milana Paumera, Zbyňka Janaty a Václava Švédy z republiky přes území NDR do Západního Berlína, ukryl Vratislav na bratrovo přání zbraně, které byly u Švédů v Pivíně přechovávány.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 113 kB)Foto zbraní, ukrytých Vratislavem Švédou
Již během roku 1952 seznámil Vratislav Švéda v náznacích svého staršího kamaráda z Pivína, Ladislava Horáčka, do dubna 1950 náčelníka pivínského Sokola, s některými skutečnostmi z činnosti mašínovské skupiny, o kterých věděl od bratra Václava. Již tehdy mu Horáček, který byl klempířem, zhotovil plechovou krabici na ukrytí a případné zakopání jedné pistole. Aby pak v říjnu 1953, po odchodu Václava Švédy mohly být bezpečně uschovány další zbraně, požádal Vratislav opět svého Ladislava Horáčka o zhotovení dalších plechových krabic, do kterých byly posléze již naolejované zbraně ukryty. Vratislav Švéda pak zbraně před jejich definitivním zakopáním ukryl provizorně tak, že je zahrabal na jedno ze svých polí. Později, když ve vězení uvažoval jak mohlo dojít k jeho prozrazení i k tomu, že zatýkající příslušníci Stb přesně věděli, na kterém poli jsou zbraně zahrabány, nemohl se Vratislav zbavit pocitu, že byl při této činnosti někým pozorován. Nebyla to však pravda. Prozrazení přišlo odjinud.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 68 kB)Ladislav Horáček - policejní foto z roku 1953
Ladislav Horáček měl bratra Emila, který byl v dubnu 1949 zatčen a poté odsouzen v neveřejném procesu před Lidovým soudem v Brně k sedmi letům odnětí svobody za protistátní nepřátelskou činnost. Dnes již víme, že po odsouzení bratra Emila, byl na Ladislava Horáčka preventivně nasazen agent Stb s krycím jménem Uher. Skutečné jméno tohoto člověka se prozatím nepodařilo zjistit. Bohužel, Ladislav Horáček se před ním začal v září a říjnu 1953, byť jen v náznacích, zmiňovat o některých věcech z činnosti skupiny bratří Mašínů, které věděl od Vratislava Švédy. Samozřejmě nehovořil konkrétně o bratrech Mašínech, protože jejich jména ani neznal, mluvil však o pivínské rodině Švédů, kterou Stb tehdy „překřtila“ na Švejdy. V prvé fázi byla tato hlášení agenta Uhra pro Stb v Olomouci tak překvapující, že jim ani nechtěla věřit (foto - zpráva Uhra). Proto mu nařídila, aby si s Ladislavem Horáčkem sjednal pod záminkou zhotovení nových okapů schůzku na své chatě. Toto setkání obou mužů, které bylo radiově odposlechnuto, potvrdilo olomoucké Stb pravdivost Uhrových informací, čímž bylo zahájeno následné rozkrytí celé činnosti skupiny bratří Mašínů i s nimi spolupracujících lidí, včetně jejich pozatýkání v období po 25. listopadu 1953.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 60 kB)Vratislav Švéda - policejní foto z roku 1953
Vratislav Švéda byl zatčen orgány Stb 25. listopadu 1953 odpoledne v úřadovně místního národního výboru v Pivíně (foto - návrh na zatčení). Stejného dne byl v Prostějově, kde pracoval v tehdejším n.p. Agrostroj, zatčen i Ladislav Horáček (foto - návrh na zatčení). Oba museli projít mnohaměsíčním peklem výslechů. Ladislav Horáček, který měl již v době před zatčením určité psychické problémy, např. na přelomu října a listopadu 1953 absolvoval léčbu v nervovém sanatoriu v Tišnově, vyšetřovatelům podlehl a začal hovořit o negativních vlivech, které na něho měli otec František a syn Vratislav Švédovi spolu s jeho bratrem Emilem. Podle jeho slov z vyšetřovacích protokolů to byli právě oni, kteří ho prý tehdy svedli na cestu protistátní činnosti. Nicméně mnoho si tím nepomohl. V následném procesu se spisovou značkou 1 T 1/55, který se konal ve dnech 25. – 29. ledna 1955 před Nejvyšším soudem ČSR v Praze, byl Ladislav Horáček odsouzen na 17 let odnětí svobody. Ladislav Horáček byl z vězení propuštěn v jarních měsících roku 1964 a zemřel v Pivíně v 70. letech minulého století. Na rozdíl od Ladislava Horáčka byly odpovědi Vratislava Švédy na některé otázky vyšetřovatelů velmi odvážné. Při jejich četbě jsem si několikrát opakoval …… „sakra, ten Vráťa si tady říkal o provaz“ …… (foto výpovědi) (foto výpovědi). Nakonec byl Vratislav Švéda odsouzen ve stejném procesu jako Ladislav Horáček, viz o několik řádků výše, ke 20 letů odnětí svobody. Z vězení byl propuštěn po uplynutí poloviny trestu, v dubnu 1964. Téměř celou dobu trestu byl vězněn na Mírově, kde určitý čas sdílel vězeňskou celu i s pozdějším Československým komunistickým prezidentem a hlavním strůjcem tzv. normalizace po roce 1968, Gustávem Husákem. Na svobodu odcházel z věznice ve Valdicích u Jičína, kam byl krátce před svým propuštěním přemístěn z již zmíněného Mírova (foto - propuštění z vězení).

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 136 kB)Manželé Vratislav a Květa Švédovi v Havířově
Jak je uvedeno již výše, v roce 1950 se Vratislav oženil s Jaroslavou Dokoupilovou, s níž se stal otcem dvou dcer. Druhá dcera se narodila v době, kdy byl Vratislav již ve vyšetřovací vazbě. Manželka Jaroslava jej ve vězení poměrně často navštěvovala a proto bylo pro Vratislava překvapením, když se s ním nechala krátce před jeho propuštěním na svobodu rozvést. Matka Jaroslava také od Vratislav tvrdě odstavila obě dcery. S nimi se jejich otec setkal a potom již pravidelně setkával až v po roce 1990, tedy jak po tzv. sametové revoluci, tak i po úmrtí jejich matky. Z Valdic zamířil v dubnu 1964 Vratislav Švéda na ostravsko. Jinou možnost, než pracovat v zemědělství nebo v hornictví neměl. V Pivíně, kam se z vězení v roce 1960 vrátil otec František a na jaře 1964 i bratr Zdeněk a švagrová Ludmila a kde jeho matka Hedvika vychovávala dvě děti bratra Václava, nechtěl zvětšovat již tak svízelný bytový problém. Posléze nastoupil v Ostravě do zaměstnání jako horník a po dobu dalších dvaceti let fáral, jaká to ironie osudu, na dole Vítězný únor. On, který tzv. komunistický vítězný únor bytostně nenáviděl a byl připraven bojovat proti němu třeba i se zbraní v ruce! V Ostravě pak Vratislav poznal svojí druhou manželku Květu. Spolu se stali rodiči dalších dvou potomků, syna a dcery. Jejich manželství trvalo více jak čtyřicet let, které z větší části prožili v Havířově. V posledních letech svého života se Vratislav potýkal s několika vážnými zdravotními problémy, z nichž nakonec bylo příčinou jeho úmrtí nádorové onemocnění. Vratislav Švéda zemřel, jak je již uvedeno výše, v pondělí 9. srpna 2010 v havířovské nemocnici ve věku nedožitých 83 let.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 90 kB)Pohřeb Vratislava Švédy
Pohřben byl ve čtvrtek 18. srpna 2010 při církevním obřadu v kostele Církve Československé husitské v Rychvaldě. Smuteční obřad bezchybně vedla biskupa této církve Mgr. Jana Šilérová. S proslovem za Konfederaci politických vězňů (KPV) vystoupil její místopředseda, Leo Žídek z Ostravy. Předsedkyně KPV, Naděžda Kavalírová, se omluvila jak z časových, cestovala v té době do slovenského Leopoldova, tak i ze zdravotních důvodů. Na rozdíl od pohřbu dalšího člena skupiny bratří Mašínů, Milana Paumera, který se velkolepě konal 2. srpna 2010 v Poděbradech, nedorazil na Vratislavův pohřeb žádný z ústavních nebo vládních představitelů ČR. Ti svojí neúčast zpravidla omlouvali velkým pracovním zatížením, vyplývajícím z nedávných povodní v Severočeském kraji. Nevím, zda to byla dostatečná omluva. Spíše si myslím, že se tam pánům politikům nechtělo i proto, že Rychvald je na rozdíl od lázeňských Poděbrad Praze příliš vzdálen. Pravda, Vratislav Švéda nebyl mediálně tak známou osobou jako Milan Paumer, to však neznamená, že jeho role v protikomunistickém odboji z 50. let minulého století byla menší. Nejlépe to bylo vyjádřeno ve vzkazu, který také zazněl během Vratislavova pohřbu …… Před světlou památkou Vratislava Švédy se v hluboké úctě sklání a poslední sbohem svému spolubojovníkovi proti komunistické diktatuře z 50. let minulého století z daleké Ameriky posílají Ctirad a Josef Mašínovi a z českého Mělníka Vladimir Hradec. Věčná čest budiž jeho památce ……

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 164 kB)Květiny u rakve při pohřbu Vratislava Švédy
Pavel Pobříslo
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci