www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




OKOLNOSTI ODCHODU ...... 3. část

Jak je všeobecně známo, v sobotu 3. října 1953, se ve večerních hodinách sešli v prostorách dnešního Masarykova nádraží, v roce 1953 Nádraží Praha střed, tehdy 23 letý Ctirad Mašín, 21 letý Josef Mašín, 22 letý Milan Paumer, 32 letý Václav Švéda a 21 letý Zbyněk Janata. Sešli se zde jednak proto, že tak byli předem dohodnuti a hlavně pak z toho důvodu, že právě odtud začínala jejich cesta do Západního Berlína, v prvních úvahách plánovaná toliko na dobu několika dnů. Večerním vlakem pak tato skupina, rozdělená na dvě části, odjela směrem Chomutov.


11.06.2008 (22:10)
V pátek 5. listopadu 1953 odesílá podporučík Král z Olomouce na III. správu Ministerstva vnitra částečně zašifrovanou zprávu ve věci, kterou sám nazval Akce Chlumec-Čelákovice-Mořice (V-2452 MV, operativní podsvazek č. 4 – ručně číslované strany 102 – 103). Pro závažnost obsahu následují doslovné citace některých částí této zprávy :

…… Včerejšího dne byla uskutečněna schůzka s informátorem Filkou pocházejícím z Pivína a pracujícím v Kopřivnici. Dále byla získána fotografie Vratislava Švédy (nikoliv Švejdy) a Ladislava Horáčka z Pivína. Ostatní fotografie nutno hledat v Kolíně. Pak byly shromážděny poznatky na obec Pivín a osoby v tomto případě zúčastněné. Během šetření byly získány tyto další poznatky : Václav Švéda je nejstarší ze tří bratrů …… Celá rodina byla národně sociálního smýšlení a členy této strany. V poslední době se nijak neprojevovali, ale je o nich známo, že jsou zarytými nepřáteli dnešního zřízení …… Václav Švéda je znám jako osoba všeho schopná. Jeho manželka, rozená Kasparidesová, nebyla dosud ve věci zmizení Václava Švédy vyslýchána, neboť věc hlásila na MNV a OO-VB i když o tom bylo informováno nevěnovalo tomu pozornosti. Nejmladší bratr Václava Zdeněk Švéda pracuje v Kolíně v chemické továrně a tam také bydlí s manželkou. Do Pivína dojíždí několikrát do roka. Filka je kamarád zejména tohoto Zdeňka …… Dále bylo zjištěno, že Zdeněk a Václav Švédovi byli vychováni ponejvíce u jejich tety na Kolínsku. Vzhledem k této okolnosti a k tomu, že do roku 1952 Václav žil na Kolínsku, je nutno šetření provádět zejména tam a zde můžeme získat další zajímavé poznatky. V Pivíně zatím nelze zjistit bez narušení šetření dalších podstatných poznatků. K výslechu manželky přistoupíme po šetření v Kolíně. Zajímavý je poznatek, že v červenci byl Švéda navštíven dvěma motocyklisty na nové Jawa 500 s poznávací značkou KV (Karlovy Vary) …… Dnešního dne provedeme poradu na KS-MV v Brně za účelem prohovoření dalšího úkolování agenta Uhra a objasnění dalšího postupu, jakož i ověření zpráv agenta a jeho věrohodnost nahlédnutím do jeho svazku a použitím operační techniky ……

Z částečně zašifrované zprávy KS Stb Olomouc, adresované III. správě Ministerstva vnitra v Praze ze dne 13. listopadu 1953 (V-2452 MV, operativní podsvazek č. 4 – ručně číslované strany 85 a 86), je zřejmé, že československé straně bylo z NDR potvrzeno, že územím východního Německa utíkali do Západního Berlína bratři Mašínové a Václav Švéda. Poprvé se zde také objevuje jméno majora Ctibora Nováka, strýce bratrů Mašínů, který byl tehdy zaměstnán v Karlových Varech. Je tedy zřejmé, že až téměř v polovině listopadu 1953 si vyšetřovací orgány Stb dali do souvislosti jméno Ctibora Nováka se jmény Ctirada a Josefa Mašínových a jejich prvním společným zatčením na podzim roku 1951, když je v této zprávě chybně uveden letopočet 1952. Citace :

…… V rozpracování akce „Mořice“ byly zjištěny následující závažné poznatky. Ve zdejším kraji v Jeseníku od roku 1945 trvale bydlí bývalý mjr. Ctibor Novák, který je v nynější době pravděpodobně zaměstnán v Karlových Varech jako vrátný v bývalém hotelu PUP, nyní Moskva. V Jeseníku má manželku, která vychovává dceru popraveného generála Mašína, který měl za manželku sestru Ctibora Nováka Zdenku. Oba dva synové generála Mašína bydleli u Ctibora Nováka v Jeseníku, který tyto vychovával a na tyto měl velký osobní vliv …… Ctibor Novák byl v roce 1952 (správně má být 1951) vyslýchán na KS Stb Praha s oběma synovci, bratry Mašínovými, jelikož těmto měl být nápomocen při jejich pokusu o přechod do nepřátelského zahraničí, při čemž tito byli dopadeni ……

Uvedené řádky potvrzují, že měsíc před výše popsaným zjištěním, tedy v polovině října 1953, nepostřehli při předávání fotografií bratrů Mašínů z Prahy do NDR vyšetřovatelé Stb, případně jiní policejní zaměstnanci, souvislost Ctibora Nováka s jeho synovci. Nicméně z dalšího textu je patrné, že vzhledem k minulosti a osobnosti Ctibora Nováka dospěli vyšetřovatelé k závěru, že je do celé činnosti již známých osob zasvěcen a taktéž lze mít za to, že zde může hrát vůdčí úlohu. Ve zprávě je také uvedeno, že již byla vyslechnuta manželka Václava Švédy, Ludmila. Ta měla ve své výpovědi na VB uvést, že její manžel často navštěvoval Karlovy Vary, z čehož vyšetřovatelé zřejmě dovodili, že se tam pravděpodobně stýkal s Novákem i s bratry Mašíny. Z výpovědi již zatčené Ludmily Švédové ze dne 28. ledna 1954 (V-2452 MV, osobní svazek Ludmila Švédová, strana 15) je patrné, že se o osudu svého manžela na území NDR poprvé dověděla až dne 4. listopadu 1953 z vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

Dne 2. listopadu 1953 založil do spisů již výše uvedený poručík Antonín Housírek z prostějovského StB další úřední záznam č. 30/53 (V-2452 MV, operativní podsvazek č. 4 – ručně číslované strany 90 – 91), tentokráte sepsaný s důvěrníkem Jiřím Žondrou z Pivína s novými a závažnými informacemi. Citace textu :

…… Dnešního dne oznámil na OO VB v Kojetíně Jiří Žondra, že v souvislosti útěku Václava Švédy z Pivína si vzpomíná na podezřelou návštěvu asi v červenci 1953, kde dvě neznámé osoby přijely v odpoledních hodinách na motocyklu zn. Jawa 500, která měla poznávací značku M – KV (číslo si nepamatuje) k Václavu Švédovi do Pivína. Tento motocykl stál tehdy před domem Švédy. Pamatuje si, že tato návštěva neznámých dvou mužů se uskutečnila v sobotu, právě v době, kdy probíhala balónková letáková akce ……

Odpovídající odezva na tento úřední zápis, kterou se vyšetřovatelé Stb významně přiblížili k objasnění činnosti skupiny bratří Mašínů, je formulována v opět částečně zašifrované zprávě KS Stb Olomouc ze dne 16. listopadu 1953 (V-2452 MV, operativní podsvazek č. 4 – ručně číslované strany 86 – 87). Citace podstatných částí této zprávy :

…… Dalším rozpracováním uvedené akce bylo zjištěno, že Ctibor Novák je strýcem bratří Mašínů, kteří asi před měsícem uprchli do západního Německa při čemž byli spoluúčastní na vraždě 4 lidových policistů v NDR. Dále jsou bratři Mašínové důvodně podezřelí, že spáchali neb byli spoluúčastní na vraždách příslušníků SNB v Chlumci a Čelákovicích v roce 1951. V září t. r. byl ve zdejším kraji proveden pokus vraždy na příslušníkovi pomocné stráže VB a bylo provedeno zapálení 14 stohů. Šetřením bylo zjištěno, že tento teroristický čin provedl Václav Švéda z Pivína ještě s dalším neznámým mužem. Bratrům Mašínovým se podařilo uprchnout do západního Německa a Švéda, který s těmito prchal byl v Berlíně postřelen a zatčen. Dále bylo zjištěno, že před provedením zapálení stohů a pokusu vraždy byli v Pivíně u Václava Švédy dva muži na motocyklu Jawa 500 poznávací značky Č KV, dosud nezjištěného čísla. Šetřením v Jeseníku, tj. v trvalém bydlišti Nováka bylo zjištěno, že tento je majitelem motocyklu Jawa 500, poznávací značka Č KV a tudíž je pravděpodobné, že se jedná o motocykl jehož je majitelem Ctibor Novák, který na uvedeném motocyklu byl v Pivíně, neb tento zapůjčil jiné zúčastněné osobě. Z uvedených poznatků a s přihlédnutím na charakteristiku a minulost Ctibora Nováka je nejvýš pravděpodobné, že tento je do všech spáchaných teroristických a diverzních činů zasvěcen a může v těchto hrát i vedoucí roli ……

Téměř vše pak bylo vyšetřovatelům Stb jasné ve čtvrtek 19. a v pátek 20. listopadu 1953, kdy byli v Berlíně vyslechnuti Václav Švéda a Zbyněk Janata. Více jak 10 stránkové protokoly o jejich výpovědích, psané na stroji (strojích) bez čárek a háčků, jsou součástí soudního spisu 1 T 1/55, který je uložen, jak již bylo uvedeno výše, na Městském státním zastupitelství v Praze. Oba zatčení neměli před vyšetřovatelem nebo vyšetřovateli Stb, kteří do Berlína přijeli vybaveni všemi až dosud uvedenými doklady, důkazy a výsledky šetření, mnoho na vybranou. Až tady padla jejich legenda o útěku z ČSR za lepšími pracovními podmínkami na západě, zlepšením svého životního postavení apod. Pod tlakem prakticky nezvratných důkazů oba vypověděli všechno o své osobní angažovanosti a konání ve skupině bratří Mašínů i o ostatních činnostech a akcích, kterých se nezúčastnili, ale o kterých byli dalšími členy skupiny informováni. Museli také hovořit o dalších lidech, kteří se na činnosti skupiny podíleli nebo do ní byli zasvěceni. Tady nepochybně vznikl základ pozdějšího celkového seznamu 17 osob, zatčených v rozmezí 25. listopadu až 29. prosince 1953.

Blízko ke komunistickému cíli, tedy k vyšetření a prokázání činnosti skupiny bratří Mašínů má i souhrnná zpráva Krajské správy ministerstva vnitra Brno ze dne 20. listopadu 1953, nadepsaná jako „Zpráva z akce žháři“ (V-2452 MV, operativní podsvazek č. 4 – ručně číslované strany 103 – 108). Přesto, že jsou zde Švédové opět překřtěni na Švejdy, popisuje tato zpráva přesně a podrobně sled událostí vylíčený již ve zprávách agenta Uhra, případně se překrývá s jinými zprávami vyšetřovacích orgánů VB nebo Stb. Nová je zde však informace, která si zaslouží citaci :

…… Dne 15. listopadu 1953 byla provedena další kombinace, podle které spolupracovník vešel s Ladislavem Horáčkem ve styk při jeho konečném odchodu ze sanatoria v Tišnově. Spolupracovník pro Horáčka přijel svým osobním vozem a před odjezdem tomuto navrhl, aby se jeli podívat nejprve na jeho (spolupracovníkovu) chatu u Tišnova, kde si chtěl Horáček změřit okapové roury, aby spolupracovníku podle slibu mohl zhotovit nové. Spolupracovník skutečně s Horáčkem na svojí chatu odjel a zde se oba zdrželi asi 2,5 hodiny, načež společně odjeli do Brna, kde se Horáček zdržel chvíli v bytě spolupracovníka, odkud odešel ke své švagrové. Jednání spolupracovníka na chatě s Ladislavem Horáčkem bylo radiově odposloucháváno a poznatky, které pak spolupracovník předal, se celkem shodují s poznatky, získanými odposlechem přesto, že tento byl slyšitelný celkem asi z poloviny …… Potvrzeno odposlechem bylo, že spolupracovník se choval přesně podle instrukcí a věc nedekonspiroval ……

Překvapující, alespoň pro autora těchto řádků je zjištění, že již v roce 1953 byla Československá Stb vybavena tak, že mohla provést i radiový odposlech schůzky, rozhovorů atd. Zvrácenost a zákeřnost na straně jedné a nepochybná profesionalita jednání spolupracovníka Stb Uhra na straně druhé, skloubená s dnes těžko pochopitelnou, ale také těžko kritizovatelnou důvěřivostí Ladislava Horáčka a Vratislava Švédy, vedla k závěrům, které také zasluhují citaci :

…… Dne 17. listopadu 1953 přijel Horáček skutečně do Brna, navštívil spolupracovníka a z tohoto jednání byly získány následující poznatky. Horáček sdělil, že věc projednal s Vratislavem Švejdou a že tento je ochoten převést zbraně a ukrýt tyto na jiném místě, jelikož se sám obává nějakých opatření v důsledku zatčení svého bratra …… Horáček spolupracovníku sdělil, aby dne 19. listopadu 1953 kolem 17,00 hod přijel za obec Žešov před Prostějovem, kde jej bude očekávat a odkud pak pojedou do blízkosti Pivína, kde pak vykopou bednu se zbraněmi a spolupracovník tuto odveze. U Pivína na poli bude je již očekávat Vratislav Švejda, který pak předá k uschování i pistoli ráže 9 mm, kterou má u sebe a ještě nějakou flobertku. Krabice je prý zakopána na poli v malé vzdálenosti od silnice. Toto pole je nyní zoráno …… Po tomto jednání volal Horáček našeho spolupracovníka telefonicky dne 18. listopadu 1953 v 11,00 hod do místa jeho zaměstnání a tomuto sdělil, aby dne 19. listopadu 1953 do Žešova nejezdil, jelikož Vratislav Švejda náhle onemocněl těžkou angínou a podle lékaře prý i slabým zápalem plic. Horáček celou věc šifroval a spolupracovníku tuto sdělil v tom smyslu, aby nejezdil – brát míru – jelikož Vráťa onemocněl, jak je uvedeno. Horáček spolupracovníku sdělil, že jakmile se Vratislav Švejda poněkud uzdraví, tak věc provedou tak, jak je ujednáno a že sám bude telefonovat ……

Průvodní dopis této zprávy, datovaný až 23. listopadu 1953, kde je věc uvedena jako Švejda a spol., končí následujícím odstavcem :

…… V celé věci zatím samostatně dále nepostupujeme, jelikož další zpracování je závislé na orgánech 3. správy Ministerstva vnitra a na výsledku jejich výslechu Václava Švejdy v NDR ……

Na základě průběhu časového děje a dokumentů, které jsou uvedeny v této práci, se celkem jednoduše vysvětluje, proč musela uplynout relativně tak dlouhá doba mezi odchodem skupiny, uskutečněným dne 3. října 1953 a zatýkací vlnou jejich spolupracovníků, která byla, jak to říkali vyšetřovatelé Stb, realizována až po téměř dvou měsících. Lze tím také vyvrátit smělou domněnku, která mezi některými zasvěcenými lidmi panovala po roce 1989. Byla to domněnka, představa, že zatýkání až ve třetí dekádě listopadu 1953 proběhlo s takovým zpožděním po odchodu skupiny proto, že až tehdy měly naše vyšetřovací orgány k dispozici informace, které byly působením našich zpravodajců získány z výslechových protokolů, které s bratry Mašíny pořídily v Berlíně a ve Frankfurtu američtí vyšetřovatelé.

Co však nelze vyvrátit, to byla kvalitní konspirace úderného protikomunistického odboje a jistě i pověstný kus štěstí, které činnost skupiny bratří Mašínů provázely jak na našem území, tak i během dramatické cesty do Západního Berlína. Dlouhá doba vyšetřování a místy bezmocného tápání tehdejších vyšetřovacích orgánů VB a Stb jsou toho nesporným důkazem. To, že činnost skupiny bratří Mašínů byla nakonec do důsledku vyšetřena a dosažitelní lidé pozatýkání a odsouzeni, nebylo zásluhou dobré práce orgánů VB a Stb. Byl to výsledek zvrhlé avšak kvalitní a smrtonosné činnosti konfidentů a udavačů komunistického režimu, kterážto činnost má v českých zemích dlouholetou a smutnou tradici, lemovanou nepřehlednou řadou zmařených nebo těžce poškozených lidských životů. Počínaje policejním udavačem Karlem Sabinou, přes Rudolfa Mrvu z protihabsburské Omladiny, pokračujíc prototypem všech práskačů, románovým civilním strážníkem Josefem Bretschneiderem z Haškova Švejka, přes lidské kreatury typu Jaroslava Nachtmana a Viktora Ryšánka, výkonnými konfidenty nacistických okupantů z období 2. světové války a konče zástupy vždy připravených a ochotných spolupracovníků komunistické StB, o kterých bylo mnohé napsáno i v této práci. Nemluvě o hajlujících sborech umělců i podobně se chovajících davů lidí na Václavském, případně jiných náměstích, signatářích různých Antichart atd. Škoda, že se dosud nepodařilo identifikovat občanské jméno udavače Uhra, aby se tak mohlo zaslouženě zařadit do této ostudné galerie hanby českého národa.
Pavel Pobříslo
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci