www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci

Ve středu, dne 21. března 2018, uplynulo již 76 let od hrdinské smrti štábního kapitána Václava Morávka, brigádního generála in memoriam, když v Praze u Prašného mostu svedl svůj poslední boj s několika příslušníky pražského gestapa. Tento střet byl důsledkem Morávkova rozhodnutí pokusit se vyrvat z gestapáckých spárů svého druha v protinacistickém odboji, před několika minutami u střešovické vozovny zatčeného Václava Řeháka, řečeného Fešáka. Toho gestapáci Fleischer, Kowalski a další přiváděli s rukama v poutech od tramvajové vozovny dolů dnešní ulici (třídou) Milady Horákové k Prašnému mostu, kde měli zaparkovaná auta.www.trustytime99.com Václav Morávek právě přijel tramvají do zastávky Prašný most. Po vystoupení, kdy za tehdy zde rostoucí nízké keře zahodil svojí aktovku, vytáhl pistoli a v běhu zahájil palbu na blížící se gestapáky se spoutaným Řehákem. Gestapo střelbu opětovalo a jedna z jejich kulek Morávka smrtelně zasáhla, přeťala mu aortu. Následně, do hlavy již mrtvého Václava Morávka pak gestapák Fleischer z nejasných důvodů vypálil z bezprostřední blízkosti ještě další dvě rány. Jedním z důvodů mohl být jeho bezmocný vztek nad skutečností, že Morávka nedostali živého, druhý pak jistota toho, že Morávek bude tak určitě mrtvý. Existuje totiž možnost, že Fleischer byl jedním z občas Morávkem placeným informátorem zpráv z pražského gestapa a svým činem, tedy střelbou do hlavy mrtvého, chtěl mít Fleischer jistotu že Morávek už ani náhodou nepromluví. Popis způsobu a důvodů smrti Václava Morávka je čerpán z jeho pitevního protokolu, uloženého v pražském Ústavu soudního lékařství, kam bylo 21. března 1942 večer jeho mrtvé tělo převezeno k pitvě. O to, že je dnes, vlastně již několik let, možné jasně definovat důvody a příčiny konce života štábního kapitána Václava Morávka, se zasloužil znalec jeho života i protinacistického odboje, PhDr. Vilém Čermák, který před lety v Ústavu soudního lékařství Morávkův pitevní protokol objevil a nechal ho podrobně popsat tehdejším přednostou ústavu, prof. MUDr. Přemyslem Strejcem.

Ač je datem Morávkova úmrtí 21. března, konal se letošní pietní akt u jeho pomníku u Prašného mostu až v pátek 23. března odpoledne. Důvodem této datumové nepřesnosti je nutnost sladění pietního aktu s předáváním čestných odznaků Václava Morávka vybraným vojákům Aktivních záloh Armády ČR ve velkém sále Domu armády v Dejvicích. Na letošek, byť armáda plánuje na rok dopředu, se nepovedlo zajistit na středu 21. března 2018 již výše zmíněný sál k předání vyznamenání. A tak se v pátek 23. března 2018 odpoledne sešlo u Morávkova pomníku několik desítek lidí, bohužel méně, než tomu bývalo v minulosti, hlavně pak v období po roce 1992, kdy se díky ČSBS začaly u Prašného mostu konat pravidelné vzpomínkové akce. Ale sláva!!, bylo zde letos přítomno nepřehlédnutelné množství mladých lidí, zřejmě studentů středních a vysokých škol. V 15,00 hod začalo s minimálním hudebním doprovodem pokládání věnců k pomníku. V doprovodu vojáků Čestné stráže Armády ČR se tak Morávkově památce mimo jiných poklonili: ministryně obrany ČR, Karla Šlechtová, místopředsedkyně Senátu PČR, Miluše Horská, starosta Městské části Praha 6, Ondřej Kolář, velitel Posádkového velitelství v Praze, plukovník Milan Virt, delegace ČSBS v čele s místopředsedou, plukovníkem Emilem Kulfánkem,zástupci kolínské Společnosti Václava Morávka, pp. Buřič a Zpěvák, zástupce kladenského Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Petr Hroník a další. Po proslovech některých významných účastníků, byl pietní aktu ukončen zatroubením vojenské večerky.
IWC Replica Watches

Časově přesně se chová pražský občan Jiří Šibil, který ve spolupráci se Strahovským klášterem v čele s jeho opatem P. Josefem Pojezdným, pořádá již několik let po sobě vždy 21. března v tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie zádušní mši nejen za Václava Morávka, ale i za všechny ostatní vlastence, kteří v boji proti nacismu položili na oltář vlasti své životy. Letošní mši, kterou, ostatně jako pokaždé, celebroval opat Josef Pojezdný, se zúčastnilo zhruba 25 lidí. Nechyběla mezi nimi ani paní Zdena Mašínová, dcera podplukovníka Josefa Mašína, generálmajora in memoriam.