www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci


Článek




1. VLNA OBRANY NÁRODA V KOLÍNĚ - 1. část


Historie 1. vlny Obrany národa v Kolíně je poměrně obsáhlá a dnes již bohužel téměř zapomenutá. Nickem pod tímto článkem podepsaný autor, člen Společnost Václava Morávka, se tuto historii pokusí v několika pokračováních připomenout a doplnit řadu historických skutečností, které byly do této doby buď neznámé nebo byly předmětem hypotéz a spekulací. Toto doplnění je možné na základě mnohaměsíčního badatelského úsilí nejen autora, ale i jiných lidí s autorem nezištně spolupracujících. První článek je věnován vyjasnění a dokumentování některých dosud sporných dějů a dat, týkajících se hlavních postav 1. vlny Obrany národa v Kolíně.


31.12.2007 (23:26)
Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 296 kB)Portrétní foto Karla Končela
Pod tiskem č. 629 Ústavodárného národního shromáždění republiky Československé z let 1946 až 1948, je v knihovně Parlamentu České republiky evidována interpelace tehdejšího poslance Oty Hory ministru vnitra Prokopu Drtinovi, o poměrech v bývalém internačním táboře v Kolíně ze dne 29. května 1947. Spolu s poslancem Horou je pod touto interpelací podepsáno dalších 25 poslanců a poslankyň, mezi nimiž mimo jiné najdeme i jméno poslankyně JUDr. Milady Horákové. Před závěrem této interpelace, kterou tvoří pět otázek adresovaných podepsanými poslanci a poslankyněmi ministru vnitra, je krátký odstavec tohoto znění : …… „Zatím neuvádíme případ sebevraždy Zdeňky Končelové, vdovy po popraveném českém důstojníku, která po internování v internačním táboře v Kolíně po dlouhotrvající hladovce a po trýznivých výsleších skončila sebevraždou“ …… Pokud tím pan poslanec Hora chtěl říci, že místem smrti Zdeňky Končelové byl někdejší internační tábor v Kolíně, pak se zmýlil. Průkazně nelze ani říci, že by jmenovaná byla v tomto neblahém zařízení vězněna Jinak měl pan poslanec pravdu. Zdeňka Končelová odešla z tohoto světa dne 27. března 1946 ve věku 31 let a 8 dnů způsobem suicidium suspension, tedy sebevraždou oběšením, jak uvádí příslušný zápis v kolínské matrice zemřelých. Sebevraždu však nespáchala ve smutně proslulém kolínském internačním táboře, nýbrž ve věznici Mimořádného lidového soudu, který, ač sídlil v Kutné Hoře, měl vězení i v Kolíně, v dnešní budově Okresního soudu.

Ve věci tak fatální a tristní, jakou je nedobrovolná smrt člověka, se částečně zmýlil i jinak renomovaný historik Zdeněk Jelínek v 1. dílu své knihy „Vzpomínky na okupaci“, když v poznámkách ke kapitole vzpomínek na činnost kolínské odbojové organizace Obrana národa napsal, že dne 28. listopadu nebo 3. prosince 1942, byli v berlínské věznici Plötzensee popraveni čelní představitelé této organizace, plukovník Josef Buršík a poručík Karel Končel, přičemž se prý jako pravděpodobnější jeví listopadové datum popravy.
(str. 159 publikace „Vzpomínky na okupaci“ - 1. díl, Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939 – 1945. K vydání připravil Zdeněk Jelínek. Vydal v roce 1986 okresní výbor Českého svazu protifašistických bojovníků v Kolíně ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně a Komisí regionálních dějin OV KSČ v Kolíně).

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 461 kB)Tzv. červený plakát, oznamující vykonání trestu smrti na Karlu Končelovi.
Dnes však víme, že Karel Končel byl v nacistické trestní věznici Plötzensee popraven v pátek 19. března 1943 v 18,34 hod (foto) (foto). Podle pokynu k vykonání rozsudku, který vydal 18. března 1943 prezident senátu dr. Springmann, se popravy kromě popravčího a jeho pomocníků dále zúčastnili : lidový soudní rada Pg. (parteigenosse) dr. Zieger, komorní soudní rada Pg. Rehse, SA brigadeführer Hauer, inspektor ministerstva spravedlnosti Voglsgang a tlumočník v české řeči, taktéž zaměstnanec nacistického ministerstva spravedlnosti, Pg. Thiel (foto). Dokladem k datu popravy Karla Končela je jistě i existence temně rudého a v dobách Protektorátu Čechy a Morava povinně vylepovaného či vyvěšovaného plakátu s černým textem, kde je v německém a českém jazyce oznámeno, že dnes, Berlín dne 19. března 1943, byl popraven Karel Končel z Kolína, jehož odsoudil Volksgerichtshof (lidový soudní dvůr) pro zemězrádné špehování, nadržování nepříteli a přípravu k velezradě k trestu smrti a k trvalé ztrátě čestných občanských práv.

Další možnou, avšak milosrdnou nepřesností, může být nápis na symbolickém hrobu Karla Končela na kolínském hřbitově, kde je do náhrobního kamene, vedle jeho věrné podoby (foto), vytesán text :

……a pevně věřím, že pochodeň pravdy nad tmou zvítězí.
Váš Karel

Plötzensee, 19./3.1943.

Datum vytesané na náhrobním kameni opět potvrzuje 19. březen 1943 jako den smrti Karla Končela. Avšak krátký text, který nechali na hrobě zhotovit truchlící pozůstalí, je spíše výrazem pochopitelných emocí, než toho, co Karel Končel skutečně napsal ve svém posledním dopise. Na druhé straně však nelze vyloučit, že takovouto větu mohl vyslovit při některé z posledních návštěv jeho nejbližších v berlínské věznici, pokud se však nějaké vůbec uskutečnily.

Dnes již také můžeme s jistotou konstatovat, a v tom měl historik Zdeněk Jelínek pravdu, že plukovník Josef Buršík (foto), který byl v procesu před nacistickým Lidovým soudním dvorem dne 26. srpna 1942 odsouzen, spolu s poručíkem Karlem Končelem k trestu smrti, byl popraven 3. prosince 1942 v 6,00 hod ráno v berlínské věznici Plötzensee (foto).
(rukou psané dokumenty o výkonu poprav Karla Končela a Josefa Buršíka byly získány ve spolupráci s Josefem Mašínem a jeho dcerou Sandrou přímo z archivu věznice v Plötzensee v květnu 2007).
Verity
 

Článek by neměl být publikován bez vědomí vydavatele eZinu
www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci